Tak přece Sarko versus Ségo

Překvapením prvního kola francouzských prezidentských voleb bylo, že nedošlo k žádnému překvapení, kromě ohromné míry volební účasti. Na prvních dvou místech skončili předák pravice a předačka levice, už dlouho dva favorité v průzkumech veřejného mínění.

Z prvního kola vyšli čtyři vítězové a jeden jasný poražený. Prvním vítězem je demokracie. Když jsem v neděli šel se svými dětmi volit – v poklidné oslavě toho, čím demokracie je, když dobře funguje –, poprvé v životě jsem musel trpělivě čekat v poměrně dlouhé frontě. K volbám totiž přišlo 85% voličů, což ve Francii představuje nejvyšší míru účasti v prezidentských volbách od doby, kdy v roce 1965 naposledy kandidoval Charles de Gaulle.

Tuto mobilizaci zčásti vysvětluje ponaučení z prvního kola hlasování roku 2002, které bylo svědkem vysoké míry neúčasti a překvapivého vyřazení socialisty Lionela Jospina. S nástupem nové generace politických lídrů se rovněž zdá, že Francouzi – o nichž se soudilo, že jsou vůči politice cyničtí – znovu získali svou jedinečnou vášeň pro politiku.

https://prosyn.org/rdfHcPUcs