SINGAPUR – V dnešní době jako by všichni chtěli vykazovat přebytek na běžném účtu. Čína vykazuje vysoké přebytky už dlouho. Eurozóna je má nyní ještě vyšší, přičemž výkyvy v jižní Evropě dál zvyšují dlouhodobé přebytky Německa. S vysokými přebytky dnes pracují i další země od Singapuru po Rusko.
Vnější schodek Spojených států – který po desetiletí pomáhal udržovat přebytky jinde – je dnes přitom nižší než před rokem 2008 a mnoho ekonomů tvrdí, že by se už nikdy neměl vrátit na předchozí úrovně (vzhledem k boomu těžby břidlicového plynu je to podle nich tak jako tak nepravděpodobné). Finanční trhy navíc dávají jasně najevo, že schopnost dalších významných deficitních zemí, jako jsou Brazílie a Indie, absorbovat kapitálové toky naráží na své hranice. Protože je svět uzavřeným systémem, nutně tak vzniká otázka: Kdo bude vykazovat světové schodky?
Ekonomové hlavního proudu se domnívají, že globální ekonomika by měla fungovat jako vyvážený mechanismus, v němž se vnější přebytky a schodky během času vyrovnávají. Periody globální ekonomické expanze však prakticky vždy charakterizovala symbiotická nerovnováha.
SINGAPUR – V dnešní době jako by všichni chtěli vykazovat přebytek na běžném účtu. Čína vykazuje vysoké přebytky už dlouho. Eurozóna je má nyní ještě vyšší, přičemž výkyvy v jižní Evropě dál zvyšují dlouhodobé přebytky Německa. S vysokými přebytky dnes pracují i další země od Singapuru po Rusko.
Vnější schodek Spojených států – který po desetiletí pomáhal udržovat přebytky jinde – je dnes přitom nižší než před rokem 2008 a mnoho ekonomů tvrdí, že by se už nikdy neměl vrátit na předchozí úrovně (vzhledem k boomu těžby břidlicového plynu je to podle nich tak jako tak nepravděpodobné). Finanční trhy navíc dávají jasně najevo, že schopnost dalších významných deficitních zemí, jako jsou Brazílie a Indie, absorbovat kapitálové toky naráží na své hranice. Protože je svět uzavřeným systémem, nutně tak vzniká otázka: Kdo bude vykazovat světové schodky?
Ekonomové hlavního proudu se domnívají, že globální ekonomika by měla fungovat jako vyvážený mechanismus, v němž se vnější přebytky a schodky během času vyrovnávají. Periody globální ekonomické expanze však prakticky vždy charakterizovala symbiotická nerovnováha.