4

Indický východoasijský sen

SINGAPUR – Patnáctého srpna přednesl Nárendra Módí svůj první projev ke Dni nezávislosti ve funkci premiéra. Ačkoliv pokračoval v tradici a oslovil zemi z hradeb historické Rudé pevnosti v Dillí, svým projevem porušil konvence. Vyhnul se psanému textu a hodinu hovořil spatra; během projevu konkrétně nastínil vizi pro Indii včetně ekonomického modelu, který představuje čistý rozchod s indickou minulostí.

Od roku 1991 Indie pomalu mění politický rámec směrem od socialistické vize svého prvního premiéra Džaváharlála Néhrúa. Z politických důvodů však byly tyto změny vždy téměř omluvně ospravedlňovány. Mnoho institucí z néhrúovské éry koneckonců existuje – a dokonce vzkvétá – dodnes.

Módí nekompromisně oznámil zrušení jedné z nejvýznamnějších z těchto institucí: mocné Plánovací komise, která stále chrlila „pětileté plány“ na sovětský způsob a zůstávala v srdci centralizovaného procesu alokace zdrojů. Její nástupkyně, Komise pro národní rozvoj a reformy, bude pravděpodobně fungovat spíše jako mozkový trust – předkládat ideje a zajišťovat politickou soudržnost, ovšem bez přidělovacích pravomocí.

Módí se rovněž vyslovil za nový model hospodářského růstu, založený na výrobě orientované na export. To znamená podněcovat domácí podnikatele k výrobě zboží na export a vyzývat špičkové světové firmy k přesunu produkce do Indie. Toto úsilí je důležité, protože indické ekonomice a exportu dominují služby, které v poměru k celkovému výkonu setrvale rostou a dnes představují téměř 60% HDP. Naproti tomu podíl průmyslového sektoru na HDP zůstává v posledních třech desetiletích beze změny a pohybuje se kolem 26% (výrobní segment je ještě menší: činí 14,9% HDP).