0

Ruská populační imploze

Alexandr Solženicyn zavedl před lety termín „ochrana lidu“, čímž měl na mysli kulturní přežití Ruska. Dnes se tento obrat týká Ruska v mnohem doslovnějším smyslu.

Přestože jsem fyzik, začal jsem asi před 15 lety studovat demografii v přesvědčení, že klíčový globální problém nepředstavuje ani tak hrozba jaderného vyhlazení, jako spíše dynamika populačního růstu. O to chmurnější bylo poznání, že Rusko čelí opačnému problému: rapidnímu úbytku obyvatelstva, který ohrožuje všechny aspekty ruského života.

Během pouhých deseti posledních let klesl počet obyvatel v Rusku o 9,5 milionu, přestože se mnoho Rusů vrátilo do země z někdejších sovětských republik. Porodnost se sice od roku 2000 poněkud zvýšila a dnes činí téměř 1,5 milionů dětí ročně, ale stále je to o 700 000-800 000 méně, než kolik by bylo zapotřebí k prosté reprodukci obyvatelstva.

Mnozí pozorovatelé namítají, že Rusové nemají dostatek dětí, protože život je velmi tvrdý. Tak jednoduchý však problém není. Rovněž Spojené státy, Evropa, Japonsko, Austrálie a Kanada zažívají pokles porodnosti. Ve Španělsku je porodnost dosahující v průměru 1,07 dítěte na ženu ještě nižší než v Rusku.