Ruské neliberální „liberální impérium“

Řada lidí po celém Západě si klade otázku, zda bude Rusko i nadále používat zemní plyn jako prostředek k vyvíjení hospodářského a politického tlaku na Ukrajinu, Gruzii a další země v oblasti, kterou Kreml pokládá za své „blízké zahraničí“. Tasení „energetické zbraně“ však není pouhou taktikou: stojí v samém jádru převládající doktríny, jíž se řídí ruská zahraniční politika.

Ruská politika vůči postsovětským státům je založena na doktríně „liberálního impéria“, podle něhož by měly velké ruské státní i soukromé firmy přebírat kontrolu nad klíčovými hospodářskými komplexy na území někdejších sovětských republik tím, že získají jejich aktiva. V tomto kontextu by měl být výraz „liberální“ chápán jako náznak, že impérium „nového ruského snu“ má být vybudováno ryze hospodářskými prostředky, s vyloučením jakýchkoliv násilných akcí vůči jiným státům.

Klíčová role v tomto modelu přirozeně připadá na dodávku energie do postsovětských zemí. Zejména ruský energetický gigant Gazprom používá zvyšování cen zemního plynu jako prostředek k trestání „neposlušných“ sousedů. Ukrajina byla takto potrestána za horlivost, s níž se po „oranžové revoluci“ snažila integrovat se Západem. Po návratu proruského Viktora Janukovyče do funkce ukrajinského premiéra však orientace Ukrajiny na Západ podstatně zeslábla. Nemělo by tedy být překvapením, že za Janukovyče již neměla Ukrajina s dodávkami ruského plynu žádné další problémy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/rhEMgYq/cs;