0

Jak zachránit revoluci

Brusel – V politice není chmurnější podívaná než vidět lídra, který kvůli zoufalé touze udržet se u moci obrací v trosky svou zemi. Prezident Ukrajiny Viktor Juščenko teď svými posledními činy vyvolává dojem, že se zapsal na dlouhý seznam vůdců, kteří obětovali budoucnost své vlasti, aby prodloužili svou zhoubnou vládu.

Juščenkovy nedávné kroky v politice i ekonomice naznačují, že jeho pud sebezáchovy nezná hranic. Juščenko, kdysi hrdý zastánce volného trhu a muž, který v 90. letech na Ukrajině zažehnal hyperinflaci, v posledních týdnech na základě chatrných pohnutek a občas zcela bez uvedení důvodu vetoval řadu životně důležitých privatizací. Prodej regionálních energetických společností například zablokoval proto, že podle jeho tvrzení jejich privatizace ohrozí ukrajinskou „národní bezpečnost“, třebaže bezpečnost Ukrajiny ohrožuje spíš zkorumpovaná a nekompetentní státní správa těchto společností, neboť ji činí zranitelnou skrze výpadky dodávek energií.

Jak se zdá, Juščenka motivuje k činům pouze touha poškodit předsedkyni vlády Juliji Tymošenkovou, již považuje za největší hrozbu pro své znovuzvolení v roce 2010. Aby podkopal postavení kabinetu Tymošenkové ještě víc, ukrajinská centrální banka, vedená prezidentovým člověkem, uskutečňuje politiku, která importuje vysokou inflaci. Když byl v této věci dotázán, guvernér banky Volodymyr Stelmach údajně Tymošenkové řekl, že jeho politiky zničí její vládu dřív, než zlomí ekonomice vaz.

I v politice si Juščenko zahrává s ohněm, neboť ztratil podporu většiny „Naší Ukrajiny“, strany, již vytvořil. Od Juščenkova vítězství v roce 2004 se jeho obliba v hodnoceních propadla na zhruba 8%. Strana se v důsledku toho propadla do postavení menšího partnera v Tymošenkové koaliční vládě.