Nový přístup k vědeckému vzdělávání

VANCOUVER – Navzdory rostoucímu významu vědy v moderním světě zůstává vědecké vzdělávání i nadále pro většinu lidí vzdáleným a podružným problémem. To je jednak krátkozraké a jednak riskantní. Věda a technika nejsou koneckonců pouze hlavními motory růstu v moderní ekonomice; stále častěji sehrávají stěžejní roli také v řadě otázek veřejné politiky, nejvýrazněji pak v oblasti klimatických změn a zdravotnictví.

Jistě, potřeba většího objemu kvalitnější vědy není zcela ignorována. Jen malá část této pozornosti se však zaměřuje na postsekundární vědecké vzdělávání, což je jediná úroveň, u níž lze podle dostupných dat dosáhnout podstatných zlepšení bez enormních nákladů. Navíc je otázkou, zda lze na primární a sekundární úrovni dosáhnout obrovského pokroku dříve, než se vyšší standardy vědecké výuky prosadí na úrovni postsekundární.

Konvenční názor vypadá tak, že s postsekundárním vědeckým vzděláváním jsou jen malé problémy. Vědci a inženýři jsou „produkováni“ srovnatelným nebo ještě vyšším tempem než v minulosti, a přestože pouze malému počtu studentů netechnických oborů připadají povinné technické předměty zábavné nebo užitečné, je to pokládáno za jev, s nímž se nedá nic dělat.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/IFoMBHc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.