0

Reformy v Rusku jsou uskutečnitelné

Kdo nese zodpovědnost za hospodářský úpadek Ruska po roce 1990? Mohou za něj užvanění politici, chamtivá oligarchie, úplatní aparátčíci, mafie nebo snad Mezinárodní měnový fond? Obviňování nebere konce, a pravda je v nedohlednu. Běžní Rusové jen krčí rameny a tvrdí, že část viny nesou všichni ti, kdo jsou dnes u moci. Společnost McKinsey nedávno provedla na toto téma studii, která do jisté míry tuto problematiku osvětluje a posouvá debatu o ní novým směrem.

Cíl studie, která je zájemcům k dispozici na internetové adrese www.mckinsey.com, byl prostý: detailně prověřit, jak se daří deseti klíčovým sektorům ruského hospodářství. Její závěry jsou podobně prosté: průměrná produktivita ve všech sektorech dosahuje pouhých 19 % hodnoty běžné v USA. Příčina tak slabého výkonu je opět pro všechny sektory shodná: složitý systém nejasných dotací, přebujelých předpisů a cen neodpovídajících skutečné hodnotě zboží totiž ochraňuje státní podniky, jejichž produktivita je zoufalá, a zabraňuje rozvoji nových firem s mnohem vyšší produktivitou.

Hlubší studium jednotlivých sektorů umožňuje lépe porozumět systému dotací. Někdy bývají pravidla hry zřejmá, a přesto vítězí neschopní a etablovaní. Tak například ve stavebním průmyslu, kde jsou zakázky nabízeny veřejně a tudíž by měly být otevřené všem, kontrakty nakonec obvykle získávají staré zavedené podniky. Ostatní musejí s úřady svádět nekonečný boj o stavební povolení a donekonečna dokazovat vlastnická práva na pozemky, kde chtějí stavět.

Dotace bývají často skryté. Mnohé firmy by musely zavřít krám, kdyby nakupovaly naftu, elektřinu a plyn za tržní ceny. Proto raději spoléhají na výměnný obchod a svým dodavatelům platí zbožím, které pro ně nemá velkou hodnotu, např. neobydlenými obytnými budovami.