Putinův skrývaný liberalismus

Když byl Vladimir Putin před více než jedním rokem zvolen ruským prezidentem, čekalo se na úder pevné ruky silné vlády – což by většina Rusů přivítala a čehož se nezasvěcenci obávali. V politice Putinova vláda očekávání splnila. Avšak v oblasti ekonomiky se prezident Putin ukázal jako tajnůstkářský reformátor toužící po konsensu. Jeho opatrnost ale možná nese více ovoce, než by se mohlo zdát.

Když Putin jmenoval ministrem pro hospodářský rozvoj Germana Grefa, reformátora ze Sankt Petěrburku, prezidentova rodiště, dal mu za úkol, aby navrhnul dlouhodobou strategii ekonomické reformy. S ohledem na Grefovu pověst musel prezident vědět, že ať už bude Grefův program jakýkoli, bude vždy lnout k liberálním principům. O šest měsíců později, kdy plán už byl na světě, přijala vláda pouze jeho osmnáctiměsíční verzi, nikoli celou dlouhodobou strategii. Z původně navrženého programu byla vyškrtnuta všechna opatření týkající se reformy státu.

Prezidentova podpora ministra Grefa den ode dne slábla. S rostoucími námitkami vůči programu požádal Putin chabarovského gubernátora Viktora Išajeva, aby vypracoval alternativní strategii. Išajevův plán byl nakonec mnohem konzervativnější a Gref dostal za úkol začlenit jeho pozitivní stránky do svého vlastního programu.

https://prosyn.org/5APt09Ycs