Protekcionismus "Made in the U.S.A."

Celní sazby na dovoz oceli, jež před nedávnem zavedly Spojené státy, vyvolaly ve světě mohutnou vlnu protestu. Po drsných slovech ovšem nenásledoval žádný protiútok. Je načase postavit se americkému pokrytectví a přestat se jen uraženě rozčilovat.

Globální finanční krize z let 1997 až 1998 - k níž svět přivedlo špatné řízení Mezinárodního fondu z velké části díky pokynům z amerického ministerstva financí - vedla ke zvýšení dovozu oceli. Jenže to je součást běžného chování trhu, na které se USA jindy tak hlasitě odvolávají.

Argument Spojených států, že měly právo bránit se proti narůstání dovozu - pomocí ochranných opatření, jež spadají do rámce WTO - podle všeho panelem WTO (až bude svolán) neprojde, ačkoli je to argument velmi rafinovaný. Evropa se do restrukturalizace ocelářského průmyslu obula v osmdesátých letech a počátkem let devadesátých a většinou se jí dařilo. V Americe pak vznikla řada nových firem (minioceláren), ale těžkopádné kolosy uvízly na mělčině. Nedokáží totiž konkurovat efektivním ocelárnám odjinud, dokonce ani (považte!) jihokorejskému ocelářskému průmyslu, jehož vlastníkem je stát.