NEW YORK – Úděsné srpnové divadlo, kdy městem Charlottesville v americkém státě Virginie pochodovali neonacisté s pochodněmi a vykřikovali slogany o nadřazenosti bílé rasy, vyprovokovaly plány města odstranit sochu Roberta E. Leeho, velitele konfederační armády, která během americké občanské války bojovala za udržení otroctví na secesionistickém Jihu. Socha generála Leeho na koni stála na svém místě od roku 1924, tedy od doby, kdy lynčování černošských občanů nebylo výjimkou.
Po událostech v Charlottesville se také v Británii vynořili lidé, kteří se jimi nechali inspirovat a pokusili se sejmout admirála Nelsona ze slavného sloupu na londýnském Trafalgarském náměstí, jelikož tento britský námořní hrdina podporoval obchod s otroky. A předloni požadovali demonstranti na Oxfordské univerzitě odstranění sochy Cecila Rhodese z Orielské koleje, kde tento starý imperialista kdysi studoval, poněvadž jeho názory na rasu a impérium se dnes pokládají za škodlivé.
Na tomto typu obrazoborectví bylo odjakživa cosi magického. Opírá se o přesvědčení, že rozbití obrazu nějakým způsobem vyřeší problémy s ním spojené. Když angličtí protestanti zpochybnili v šestnáctém století moc římskokatolické církve, pustošila lůza kamenné sochy světců a další náboženská vyobrazení krumpáči a sekerami. Revolucionáři v osmnáctém století prováděli totéž s kostely ve Francii. A nejradikálnější případ nastal v Číně před více než 50 lety, kdy Rudé gardy ničily buddhistické chrámy a pálily konfuciánské knihy – či vůbec všechno staré a tradiční –, aby zvěstovaly příchod kulturní revoluce.
NEW YORK – Úděsné srpnové divadlo, kdy městem Charlottesville v americkém státě Virginie pochodovali neonacisté s pochodněmi a vykřikovali slogany o nadřazenosti bílé rasy, vyprovokovaly plány města odstranit sochu Roberta E. Leeho, velitele konfederační armády, která během americké občanské války bojovala za udržení otroctví na secesionistickém Jihu. Socha generála Leeho na koni stála na svém místě od roku 1924, tedy od doby, kdy lynčování černošských občanů nebylo výjimkou.
Po událostech v Charlottesville se také v Británii vynořili lidé, kteří se jimi nechali inspirovat a pokusili se sejmout admirála Nelsona ze slavného sloupu na londýnském Trafalgarském náměstí, jelikož tento britský námořní hrdina podporoval obchod s otroky. A předloni požadovali demonstranti na Oxfordské univerzitě odstranění sochy Cecila Rhodese z Orielské koleje, kde tento starý imperialista kdysi studoval, poněvadž jeho názory na rasu a impérium se dnes pokládají za škodlivé.
Na tomto typu obrazoborectví bylo odjakživa cosi magického. Opírá se o přesvědčení, že rozbití obrazu nějakým způsobem vyřeší problémy s ním spojené. Když angličtí protestanti zpochybnili v šestnáctém století moc římskokatolické církve, pustošila lůza kamenné sochy světců a další náboženská vyobrazení krumpáči a sekerami. Revolucionáři v osmnáctém století prováděli totéž s kostely ve Francii. A nejradikálnější případ nastal v Číně před více než 50 lety, kdy Rudé gardy ničily buddhistické chrámy a pálily konfuciánské knihy – či vůbec všechno staré a tradiční –, aby zvěstovaly příchod kulturní revoluce.