0

Chudoba, sociální výdaje a programy MMF: Mýtus versus realita

WASHIGTON: O Mezinárodním měnovém fondu se mnohdy tvrdí, že je zodpovědný za narůstající chudobu obyvatel rozvojových zemí – především proto, že tyto státy nutí omezovat výdaje na zdravotnictví a školství. Opakující se nepokoje však těmto tvrzením nedávají zapravdu. V nejlepším případě jsou tato obvinění neaktuální, v nejhorším pak jsou tribunou nejrůznějších ideologií.

Údaje nicméně hovoří jasně: v šestašedesáti zemích, v nichž v letech 1985 až 1998 probíhaly programy MMF, se výdaje na zdravotnictví a školství v přepočtu na jednoho obyvatele za rok zvýšily o více než dvě procenta po inflaci. Tato čísla odrážejí fakt, že doporučení MMF zemím s rozpočtovými problémy kladou důraz na udržitelnost výdajů do zdravotnictví a školství. Fond nabádá k hledání úspor v oblastech neproduktivních nákladů, jako jsou nadměrné armádní výdaje, dotace směřované na bohatší vrstvy obyvatel či neefektivní administrativa. Pravdou je, že mezi lety 1993 a 1997 klesly vojenské výdaje (ve 41 zemích, o kterých má MMF údaje) téměř o jedno procento hrubého domácího produktu.

Země s nižšími hospodářskými výsledky vykázaly vyšší výdaje na zdravotnictví a školství než země s programem MMF. Tento rozdíl se bude dále prohlubovat s tím, jak bude v rámci Iniciativy pro těžce zadlužené chudé země docházet ke stále většímu oddlužování těchto chudých zemí, neboť hlavní podmínkou výpomoci je, aby uspořené finanční prostředky byly využity na snižování chudoby.

V loňském roce byl v rámci této iniciativy dluh snížen deseti z celkem jednačtyřiceti zemí, které měly na oddlužení nárok, přičemž je naděje, že dalších deset zemí by se snížení dluhu mohlo dočkat ještě do konce tohoto roku. Prvním účastníkům, jako je například Bolívie nebo Uganda, se platby dluhové služby snižují až o jedno procento HDP, což vytváří dobré podmínky pro podstatný nárůst výdajů na zdravotnictví a školství. Rozpočet Tanzanie na příští rok poskytuje prostor pro 44% nárůst výdajů pro boj s chudobou.