0

Postunijní deprese

Polská vláda padla jako první, následovaná vládou českou. Poté odstoupil maďarský premiér. Slovenská vláda ztratila většinu a je nestabilní. Do několika měsíců, ne-li týdnů po dosažení dlouho očekávaného cíle členství v Evropské unii se střední Evropou prohnala vlna politické nestability.

Proč by měla tato historická událost způsobovat takový politický otřes? Někteří lidé argumentují tím, že zmíněné země jsou již z podstaty nestabilní. Jejich politická kultura je prý nedostatečně vyvinutá. Do EU byly přijaty pouhých patnáct let po pádu komunismu a ne všechny mají předchozí zkušenost s demokracií. Na rozdíl od členů EU přijatých během předchozích vln rozšíření trpí Středoevropané rozšířenou korupcí, politickým protekcionářstvím, existencí křehkých politických stran s nejasnou identitou a slabou občanskou společností.

Všechny tyto problémy byly do jisté míry skryty kvůli vnějšímu tlaku na vstup do EU a teprve nyní zcela vyplavaly na povrch. Existují však očividnější příčiny současných problémů střední Evropy. Především musela každá vláda, která úspěšně dovedla svou zemi do EU, učinit - často pod tlakem a ve spěchu - řadu nepopulárních kroků. A ačkoliv většina občanů v těchto zemích členství v EU podporovala, mnozí se domnívali, že jejich vlády zaplatily příliš vysokou cenu.

Částečně to bylo dáno tím, že EU nebyla vůči svým nejnovějším členům tak štědrá jako k novým členským zemím v minulosti. Osm z deseti nových členů mělo navíc ještě před pouhými patnácti lety státem kontrolované hospodářství, což znamenalo, že někdy bolestivým reformám nezbytným pro členství v EU předcházelo stejně bolestné období přechodu na tržní hospodářství, případně se s nimi překrývalo.