3

Postbrexitovský investiční slabikář

CAMBRIDGE – Bývaly doby, kdy firmy toužící expandovat do Evropy zapíchly svou první vlajku ve Velké Británii. Vedle rafinovaných anglických akcentů totiž tato země nabízela i vstřícné logistické a regulační prostředí a automatický přístup do pětisetmilionové Evropské unie. Loni například putovalo do Británie 600 miliard z celkového počtu 2,9 bilionu dolarů přímých zahraničních investic ze Spojených států do EU.

Když se však nyní Británie rozhodla z unie vystoupit, budou muset zahraniční firmy přizpůsobit své plány novému souboru pravidel. A tato pravidla budou do značné míry záviset na tom, co bude britská premiérka Theresa Mayová ochotna vyměnit za právo na kontrolu imigrace – jež v červnovém referendu o brexitu představovalo pro většinu jeho stoupenců rozhodující faktor. Zřejmě přitom nedojde k prostému převzetí norského či švýcarského modelu pro vztah nečlenské země k EU, ale nové podmínky budou vyjednány specificky pro Británii.

Japonská vláda nedávno zveřejnila otevřený dopis obsahující výčet potenciálních důsledků brexitu a naléhavě vyzvala britské a unijní orgány k pomalému a obezřetnému postupu, aby se firmy mohly připravit na nadcházející změny. Řada konkrétních detailů dohody o britském vystoupení z EU sice zatím nebyla stanovena, avšak základní kontury postbrexitovského investičního prostředí už rozpoznat můžeme.

Především platí, že investiční kalkulace výrobců se v krátkodobém výhledu pravděpodobně nezmění. Firmy, které plánovaly otevřít nové provozy v Británii, aby využily tamní vzdělanou pracovní sílu a infrastrukturu nabídkových řetězců, budou pravděpodobně navzdory drobným problémům pokračovat.