Ubohý bohatý státeček

Mít soucit s Norskem je těžké. Díky svým obrovským zásobám ropy v Severním moři je země dnes bohatá tak, jak se o tom ještě minulé generaci ani nesnilo, a může si proto od roku 1994 dovolit ignorovat Evropskou unii. Nicméně problémy Norska, ačkoli sice nesnesou srovnání s problémy subsaharské Afriky či Afghánistánu, jsou vážné natolik, že si obavy, ne-li rovnou soucit, zaslouží.

Když díky nově objeveným zásobám přírodního bohatství spadne zemi do klína nečekané bohatství, investice ve zbývající části ekonomiky se přesunou z obchodovatelného sektoru (především zboží vyráběné na export) do neobchodovatelného sektoru (v prvé řadě spotřebitelské zboží a služby). Diagnóza je známa jako "holandská nemoc". Když a pokud přírodní zdroje, které toto nečekané jmění vytvářejí (v tomto případě ropa a zemní plyn), zmizí, zůstane ekonomice příliš málo konkurenceschopných odvětví a příliš mnoho prázdných kaváren a přichází bolestivá restrukturalizace.

Norsku se zatím daří nejhorším nástrahám holandské nemoci vyhýbat. Z příjmů ropného průmyslu je financován národní spořící program, tzv. Ropný fond, který smí investovat jen do zahraničních aktiv. Toto nařízení má omezit tlak inflační poptávky a nedovolit voleným úředníkům vyplýtvat bohatství země na sice politicky vděčných, ale ekonomicky nehospodárných projektech. V obou bodech však Norsko nedávno omezilo svůj dohled a řítí se do problémů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/pRBnHJu/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.