4

Argumenty pro lepší vládu

LONDÝN – Nedávný výzkum, který provedla síť Rad globální agendy Světového ekonomického fóra (WEF), zařadil vládu níže než firmy nebo sdělovací prostředky, pokud jde o schopnost reagovat na globální výzvy. Na jednu stranu je to pochopitelné vzhledem k obrovskému množství úkolů, s nimiž se vlády potýkají, a k absenci dlouhodobých řešení u řady problémů, které toto řešení vyžadují. Na druhou stranu je však samotná snaha řadit vládu po bok firem a médií od základu pomýlená: žádný sektor nepracuje s takovou mírou zodpovědnosti, povinností a očekávání jako vlády.

Firmy rozhodují samy za sebe, kam budou investovat a kde porostou. Média se přizpůsobují rychlému zpravodajskému cyklu. Vláda si takový luxus dopřát nemůže. Nemůže se jednoduše sebrat a věnovat se něčemu jinému, když utrpí ztrátu nebo ji nějaké téma začne nudit. Vláda musí setrvat na místě – a často musí uklízet nepořádek po těch, kdo na místě nesetrvali. A když jde všechno hladce, možná se dokonce dostane k tomu, aby něco zlepšila.

Problémem vlád bývá velmi často skutečnost, že ve snaze reagovat na mnohdy protichůdné potřeby jednotlivců, rodin a státu a uvádět je v soulad se snižuje jejich schopnost účinně a účelně dosahovat výsledků. Vzhledem k tomu se důvěra ve vlády prudce propadá.

Krátce před summitem WEF o globální agendě, který se konal v listopadu v Abú Zabí, jsem strávil týden v Indii. Většina lidí, s nimiž jsem hovořil, si bez ustání stěžovala na nedostatky vlády. Kabinety na federální i státních úrovních byly bez výjimky pokládány za pomalé, nerozhodné, zkorumpované, nenápadité a krátkozraké – jedním slovem bezcenné.