0

Pákistán nad propastí

ISLÁMÁBÁD – Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí se 19. prosince ráno nenadále vrátil do Karáčí, po 13denní absenci kvůli lékařskému ošetření v Dubaji, kde žil, když byl v exilu. Vláda sice k Zardárího zdravotnímu stavu žádné oficiální stanovisko nevydala, ale jeho stoupenci prozradili, že utrpěl slabší mozkovou příhodu, v jejímž důsledku na několik minut upadl do bezvědomí.

Zardárího náhlý návrat vyvolal spekulace o jeho budoucnosti, ale především o budoucnosti civilní vlády v Pákistánu. Jeho rozhodnutí přišlo po tříhodinovém setkání mezi ministerským předsedou Júsufem Razou Gíláním a generálem Ášfákem Parvízem Kajáním, náčelníkem štábu pákistánské armády. Volba cíle Zardárího přesunu – Karáčí, největší pákistánské město a jeho politická základna, nikoliv hlavní město země Islámábád – naznačuje hloubku krize, která právě probublává na povrch.

Zardárí je u moci od roku 2008, kdy byl zvolen osm měsíců po atentátu na jeho manželku, Bénazír Bhuttovou. Hlavní slovo při rozhodování má Zardárí i poté, co se hlavou výkonné moci stal po změně ústavy v roce 2010 předseda vlády. Jeho politický vzestup se tedy drží jihoasijské tradice kvazidemokratické dynastické politiky: převzal vůdčí úlohu v Bhuttové Pákistánské lidové straně (PLS), již v roce 1967 založil její otec, Zulfikár Alí Bhutto, a svého syna Bilávala jmenoval spolupředsedou strany, přičemž toto rozhodnutí zdůvodnil rukou psanou poslední vůlí své ženy. Aby se tato spojnice ještě zdůraznila, syn se přejmenoval na Bilávala Bhutta Zardárího.

Tři roky se Zardárímu dařilo držet soupeře obratně v šachu, ale teď si zřejmě současné politické prostředí špatně přečetl, neboť Pákistán už není toutéž zemí, v níž moc třímali jeho manželka a tchán. Snažil se hrát podle starých pravidel, a tak udělal několik chyb, které ho nakonec mohou připravit o funkci a rodinu Bhuttových o mocenskou kontrolu.