ISLÁMÁBÁD – Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí se 19. prosince ráno nenadále vrátil do Karáčí, po 13denní absenci kvůli lékařskému ošetření v Dubaji, kde žil, když byl v exilu. Vláda sice k Zardárího zdravotnímu stavu žádné oficiální stanovisko nevydala, ale jeho stoupenci prozradili, že utrpěl slabší mozkovou příhodu, v jejímž důsledku na několik minut upadl do bezvědomí.
Zardárího náhlý návrat vyvolal spekulace o jeho budoucnosti, ale především o budoucnosti civilní vlády v Pákistánu. Jeho rozhodnutí přišlo po tříhodinovém setkání mezi ministerským předsedou Júsufem Razou Gíláním a generálem Ášfákem Parvízem Kajáním, náčelníkem štábu pákistánské armády. Volba cíle Zardárího přesunu – Karáčí, největší pákistánské město a jeho politická základna, nikoliv hlavní město země Islámábád – naznačuje hloubku krize, která právě probublává na povrch.
Zardárí je u moci od roku 2008, kdy byl zvolen osm měsíců po atentátu na jeho manželku, Bénazír Bhuttovou. Hlavní slovo při rozhodování má Zardárí i poté, co se hlavou výkonné moci stal po změně ústavy v roce 2010 předseda vlády. Jeho politický vzestup se tedy drží jihoasijské tradice kvazidemokratické dynastické politiky: převzal vůdčí úlohu v Bhuttové Pákistánské lidové straně (PLS), již v roce 1967 založil její otec, Zulfikár Alí Bhutto, a svého syna Bilávala jmenoval spolupředsedou strany, přičemž toto rozhodnutí zdůvodnil rukou psanou poslední vůlí své ženy. Aby se tato spojnice ještě zdůraznila, syn se přejmenoval na Bilávala Bhutta Zardárího.
ISLÁMÁBÁD – Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí se 19. prosince ráno nenadále vrátil do Karáčí, po 13denní absenci kvůli lékařskému ošetření v Dubaji, kde žil, když byl v exilu. Vláda sice k Zardárího zdravotnímu stavu žádné oficiální stanovisko nevydala, ale jeho stoupenci prozradili, že utrpěl slabší mozkovou příhodu, v jejímž důsledku na několik minut upadl do bezvědomí.
Zardárího náhlý návrat vyvolal spekulace o jeho budoucnosti, ale především o budoucnosti civilní vlády v Pákistánu. Jeho rozhodnutí přišlo po tříhodinovém setkání mezi ministerským předsedou Júsufem Razou Gíláním a generálem Ášfákem Parvízem Kajáním, náčelníkem štábu pákistánské armády. Volba cíle Zardárího přesunu – Karáčí, největší pákistánské město a jeho politická základna, nikoliv hlavní město země Islámábád – naznačuje hloubku krize, která právě probublává na povrch.
Zardárí je u moci od roku 2008, kdy byl zvolen osm měsíců po atentátu na jeho manželku, Bénazír Bhuttovou. Hlavní slovo při rozhodování má Zardárí i poté, co se hlavou výkonné moci stal po změně ústavy v roce 2010 předseda vlády. Jeho politický vzestup se tedy drží jihoasijské tradice kvazidemokratické dynastické politiky: převzal vůdčí úlohu v Bhuttové Pákistánské lidové straně (PLS), již v roce 1967 založil její otec, Zulfikár Alí Bhutto, a svého syna Bilávala jmenoval spolupředsedou strany, přičemž toto rozhodnutí zdůvodnil rukou psanou poslední vůlí své ženy. Aby se tato spojnice ještě zdůraznila, syn se přejmenoval na Bilávala Bhutta Zardárího.