NEW YORK – Žijeme ve světě, kde by globální ekonomika a politické řízení teoreticky měly být v rukou skupiny G-20. V praxi ovšem neexistuje žádné globální vedení a mezi členy G-20 panuje značný chaos a neshody nad měnovou a fiskální politikou, směnnými kurzy a globálními nevyváženostmi, změnou klimatu, obchodem, finanční stabilitou, mezinárodním měnovým systémem a energetickou, potravinovou a globální bezpečností. Přední mocnosti dnes vlastně tyto oblasti nepokládají za hry, jež mohou přinést kladné body všem, nýbrž za soupeření s nulovým součtem. Náš svět je v zásadě světem G-nula.
V devatenáctém století bylo stabilním hegemonem Spojené království a právě britské impérium prosazovalo globální veřejné statky volného obchodu, volné mobility kapitálu, zlatého standardu a britské libry jako hlavní globální rezervní měny. Ve dvacátém století tuto úlohu převzaly Spojené státy prosazující pax americana s cílem zajistit bezpečnost ve většině západní Evropy, Asie, Středního východu a Latinské Ameriky. USA také dominovaly brettonwoodským institucím – Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance a později Světové obchodní organizaci – a tak určovaly globální obchodní a finanční pravidla, přičemž hlavní rezervní měnou byl dolar.
Dnes je však americké „impérium“ v relativním úpadku a fiskálně napjaté. Čína jako stoupající velmoc, leč nikoliv liberální demokracie uskutečňuje navíc model státního kapitalismu a v současném globálním systému – co se týče obchodu, směnných kurzů a změny klimatu – se veze jako černý pasažér a na zajišťování globálních veřejných statků se nepodílí. A byť existuje všeobecná nespokojenost s americkým dolarem, čínské žen-min-pi má stále daleko k proměně ve významnou, natož dominantní globální rezervní měnu.
NEW YORK – Žijeme ve světě, kde by globální ekonomika a politické řízení teoreticky měly být v rukou skupiny G-20. V praxi ovšem neexistuje žádné globální vedení a mezi členy G-20 panuje značný chaos a neshody nad měnovou a fiskální politikou, směnnými kurzy a globálními nevyváženostmi, změnou klimatu, obchodem, finanční stabilitou, mezinárodním měnovým systémem a energetickou, potravinovou a globální bezpečností. Přední mocnosti dnes vlastně tyto oblasti nepokládají za hry, jež mohou přinést kladné body všem, nýbrž za soupeření s nulovým součtem. Náš svět je v zásadě světem G-nula.
V devatenáctém století bylo stabilním hegemonem Spojené království a právě britské impérium prosazovalo globální veřejné statky volného obchodu, volné mobility kapitálu, zlatého standardu a britské libry jako hlavní globální rezervní měny. Ve dvacátém století tuto úlohu převzaly Spojené státy prosazující pax americana s cílem zajistit bezpečnost ve většině západní Evropy, Asie, Středního východu a Latinské Ameriky. USA také dominovaly brettonwoodským institucím – Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance a později Světové obchodní organizaci – a tak určovaly globální obchodní a finanční pravidla, přičemž hlavní rezervní měnou byl dolar.
Dnes je však americké „impérium“ v relativním úpadku a fiskálně napjaté. Čína jako stoupající velmoc, leč nikoliv liberální demokracie uskutečňuje navíc model státního kapitalismu a v současném globálním systému – co se týče obchodu, směnných kurzů a změny klimatu – se veze jako černý pasažér a na zajišťování globálních veřejných statků se nepodílí. A byť existuje všeobecná nespokojenost s americkým dolarem, čínské žen-min-pi má stále daleko k proměně ve významnou, natož dominantní globální rezervní měnu.