Paul Gilham/Getty Images

Ekonomický mýtus olympských rozměrů

NORTHAMPTON – Pořádat olympijské hry je podle legendy pro vybrané město a zemi ekonomickým požehnáním. Ve skutečnosti je olympiáda častěji žrout peněz, jak právě zjišťuje Rio de Janeiro.

Zaprvé si vezměme, jak se hry pořádajícímu městu přidělují. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), neregulovaný globální monopol, jednou za dva roky koná aukci, v níž mezi sebou soupeří světové metropole prokazující svou vhodnost. Nabídkové řízení uchazečského města obvykle vedou šéfové firem, často z oblasti stavebnictví, jimž by příprava na hry byla dozajista ku prospěchu. Města mimo jiné nabízejí honosná sportoviště, okázalé slavnostní prostory, nově vybudované dopravní sítě, luxusní ubytování pro sportovce a mediální a vysílací centra.

Výsledek takového procesu je předvídatelný: vítězná města obvykle nabídku přeženou. Náklady na pořádání letních olympijských her v současnosti dosahují 15 až 20 miliard dolarů, včetně výstavby a renovace sportovišť a zázemí, provozu a bezpečnosti a dodatečné infrastruktury. Celkový výnos pro pořadatelské město z podílu na mezinárodních televizních kontraktech (zhruba 25 %, zbylých 75 % jde MOV), mezinárodních a domácích sponzorských smluv a prodeje vstupenek a suvenýrů činí 3,5 až 4,5 miliardy dolarů. Jinými slovy, náklady pohodlně překračují výnosy o deset miliard dolarů a víc.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/XewfzPi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.