1

Japonsko a blížící se politické zemětřesení

ÓSAKA – Japonsko dnes čelí doma i v zahraničí problémům, jejichž závažnost nemá od konce druhé světové války obdoby. Japonská veřejnost přesto projevuje pozoruhodnou apatii. Dvě hlavní politické strany v zemi, vládnoucí Demokratická strana Japonska (DPJ) a Liberálně demokratická strana (LDP), si nedávno zvolily lídry, na což však obyčejní Japonci reagovali kolektivním pokrčením ramen. Je však pravděpodobné, že japonský politický systém se nebude u veřejnosti setkávat s lhostejným přístupem dlouho.

DPJ se poprvé dostala k moci v září 2009 s ambiciózním programem, jenž sliboval rozsáhlou reformu státní správy, nulové zvyšování daní a volnější ruku v japonském spojenectví se Spojenými státy. Kvůli nezkušenosti a nekompetentnosti této strany na všech úrovních politického rozhodování – ke kterýmžto nedostatkům se přidala i nevídaná devastace po velkém zemětřesení z 11. března 2011 – však první dva kabinety DPJ vedené Jukiem Hatojamou a Naotem Kanem zanechaly tyto sliby v troskách. V důsledku toho několik desítek zastupitelů pod vedením věčného rebela Ičiró Ozawy opustilo DPJ a založilo si novou odtrženeckou opoziční stranu.

DPJ si nyní znovu zvolila za předsedu současného japonského premiéra Jošihika Nodu, a to navzdory jeho velmi nízké popularitě. Strana má dnes těsnou většinu v dolní komoře a prostou většinu v komoře horní (která přijala kritickou rezoluci vůči Nodovi), takže sama nedokáže prosadit fiskální a jinou legislativu nezbytnou k řízení státu. V důsledku toho premiér pouze provádí „údržbu“, a i to jen díky tomu, že se s hlavními opozičními stranami dohodl na rozpuštění dolní komory. A ačkoliv nespecifikoval, kdy přesně to udělá, pro vládu DPJ tím začala koncovka.

Konkurenční LDP, která až do roku 2009 několik desetiletí téměř nepřerušovaně vládla, se však projevila jako neefektivní opoziční strana. Nedokázala překonat nedůvěru obyvatel pramenící ze své dlouhodobé symbiózy s byrokraty a ze servility vůči USA a nedokázala přivést DPJ v zákonodárném sboru k zodpovědnosti. Místo toho LDP, která se nedokázala posílit a přilákat k sobě spojence, čas od času volí pokrytecký přístup – například když umožnila DPJ schválit nepopulární, ale nevyhnutelné a nezbytné zvýšení spotřební daně.