Nigérie: dluhy nebo demokracie?

CAMBRIDGE: Vždy, když se chudé a hluboce zadlužené země pokoušejí vybojovat své zápasy o cestu od diktatury k demokracii, mohou hrát postoje a činy bohatých zemí zcela rozhodující roli. Pokud totiž budou bohaté země dál trvat na splacení dlužných částek a zachování úsporných opatření, je jen pravděpodobné, že se jim podaří zničit sociální stabilitu těchto zemí, jenž je tolik třeba, aby nová demokracie mohla zapustit kořeny.

Lakota, krátkozrakost a všeobecný nezájem bohatých zemí, by nicméně neměl být nikdy brán na lehkou váhu. Je to přece jen několik týdnů, co evropské země – a rovněž MMF – odmítly prosby zástupců nové nigérijské demokracie o snížení dlužných částek. Opak byl pravdou, když jim bylo řečeno, že by Nigérie napříště měla spíše zlepšit svoji dluhovou službu a stáhnout všechny požadavky na snížení dluhů. Francouzská vláda, coby pořadatel Věřitelského výboru vlád (tzv. Pařížského klubu), za tuto neslýchaně hloupou politiku sice nese největší díl zodpovědnosti, nicméně mnoho dalších vlád i mezinárodních organizací se na této hanbě podílí.

Možná bychom si pomysleli, že se Francie, Spojené království, Spojené státy i MMF více poučily z události nedávné historie. Před sedmi roky byla Nigérie na nejisté a velmi riskantní cestě k demokratizaci země. Prozatímní vláda se tehdy plně věnovala dohledu nad přechodným obdobím před všeobecnými volbami z počátku roku 1994. Nicméně, koncem roku 1993 si MMF a Světová banka vynutily, aby Nigérie omezila subvence na domácí ropné produkty, coby součást restriktivních kroků, na kterých trvali její věřitelé.

https://prosyn.org/0tozdNvcs