5

Nerovnost příjmů a nezaměstnanost mladých lidí

CAMBRIDGE – V době, kdy několika žebříčkům bestsellerů vévodí kontroverzní kniha Kapitál v jednadvacátém stoletíThomase Pickettyho, se nerovnost příjmů – která se od 70. let prohlubuje – opět stává terčem globální pozornosti. Debata provázející toto téma se zaměřuje na řadu důsledků tohoto trendu včetně snížení sociální soudržnosti, rozšiřování slumů, vykořisťování pracovní síly a oslabování středních vrstev. Jeden efekt však budí relativně malou pozornost: nezaměstnanost a podzaměstnanost mladých lidí.

Od vypuknutí globální hospodářské krize se nezaměstnanost mladých lidí všude na světě prudce zvyšuje. V rozvinutém světě je bez práce 18% osob ve věku 16-24 let. A zatímco v Německu se nezaměstnanost mladých lidí drží na relativně nízkých 9%, ve Spojených státech činí 16%, ve Velké Británii 20% a ve Španělsku a Řecku převyšuje 50%. Také Blízký východ a severní Afrika vykazují velmi vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí, odhadem 28% a 24%. Naproti tomu ve východní Asii je bez práce pouze 10% a v jižní Asii 9% mladých lidí.

Politici však dělají pro řešení tohoto problému poměrně málo. Svět dnes riskuje vznik „ztracené generace“, jak to nazvala Mezinárodní organizace práce, neboť celosvětová nezaměstnanost mladých lidí má podle odhadů dosáhnout do roku 2018 hodnoty 13%.

Hnacím motorem tohoto trendu není jeden samotný faktor. Například v Číně má nezaměstnanost mladých lidí kořeny v dominanci výrobního sektoru, který poskytuje mnohem více pracovních příležitostí absolventům středních škol než zaměstnancům s vysokoškolským vzděláním.