Polské testy pro eurozónu

VARŠAVA – Po nových členských státech Evropské unie ze střední a východní Evropy se požaduje, aby v rámci přístupových dohod vstoupily do eurozóny. Rozhodování, kdy přijmout euro, je však předmětem vzrušené debaty.

Nejde jen o ekonomické výpočty, ale i o posouzení vyhlídek jednotné měny samotné. Podle mnoha lidí se výhody členství od finanční krize zmenšily a potenciální členové, jako je Polsko, mohou ze vstupu plně těžit pouze v případě, že budou mít jasno v otázce, jaké ekonomické podmínky musí nejprve v jejich zemích zavládnout.

Formální kritéria vstupu jsou obsažená v Maastrichtské smlouvě z roku 1992, která stanoví cíle pro státní dluh, rozpočtové schodky, inflaci, úrokové sazby a směnné kurzy. Pouhé splnění těchto cílů (nebo v horším případě pouhé přiblížení se k nim) v kterémkoliv daném okamžiku se však ukázalo jako nedostatečný základ členství. Tvárnost maastrichtských kritérií způsobila eurozóně mnoho problémů. Dokud budou dluhy eurozóny dál stoupat a ekonomiky členských zemí se od sebe vzdalovat, místo aby se přibližovaly, měli by být potenciální členové rovněž vystavováni zátěžovým zkouškám, aby se zjistilo, zda dokážou odolat vnějším šokům a dlouhodobě splňovat kritéria členství.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/oMDuV0L/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.