Nechť ruské revoluce soudí historie

Rusko čeká nadbytek výročí. Na tento měsíc připadá 90. výročí říjnové revoluce z roku 1917 a také 25. výročí smrti Leonida Brežněva. Příští měsíc si pak připomeneme 15. výročí rozpadu Sovětského svazu. Avšak jen pokud pochopíme první událost, můžeme pochopit události ostatní.

Říjnová revoluce měla vždy mnoho kritiků. Ruský filozof Ivan Šmelev ji pojmenoval slovy „velké bití Ruska“. Vasilij Rozanov ji označil za „masakr Ruska“. Bezpočet autorů na ni pohlíží jako na tragédii, která přerušila tok dějin a zničila nejlepší lidi Ruska.

Říjnová revoluce však má i své obhájce, pro které znamenala počátek nové éry v dějinách, průlom ze světa otroctví a útisku ke svobodě, spásu pro Rusko i Evropu a zdroj naděje pro Asii a Afriku. Podle tohoto názoru nešlo o žádné spiknutí, nýbrž o velkou společenskou revoluci, která následkem silné vnitřní logiky vynesla k moci dělníky, rolníky a bolševickou stranu, jež reprezentovala jejich vůli.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/VTrPOqj/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.