BERKELEY – Jedno z nepěkných tajemství ekonomie je, že neexistuje nic jako „ekonomická teorie“. Jednoduše neexistují žádné skálopevné principy, o něž by člověk mohl opřít výpočty osvětlující ekonomické pochody v reálném světě. Toto omezení ekonomických znalostí bychom neměli pouštět ze zřetele právě teď, když celosvětové nutkání k fiskální šetrnosti řadí nejvyšší rychlost.
Kupříkladu biologové na rozdíl od ekonomů vědí, že každá buňka funguje v souladu s instrukcemi k syntéze proteinů, vepsanými do její DNA. Chemici vycházejí z toho, co jim Heisenbergův a Pauliho princip, doplněné o třírozměrnost prostoru, říkají o stabilním uspořádání elektronů. Fyzici se opírají o čtyři základní přírodní síly.
Ekonomové nic takového nemají. „Ekonomické principy“, na nichž stojí jejich teorie, jsou podvod – nejde o elementární pravdy, ale o pouhé knoflíky, s nimiž člověk kroutí a otáčí tak, aby z analýzy vyšly „správné“ výsledky.
BERKELEY – Jedno z nepěkných tajemství ekonomie je, že neexistuje nic jako „ekonomická teorie“. Jednoduše neexistují žádné skálopevné principy, o něž by člověk mohl opřít výpočty osvětlující ekonomické pochody v reálném světě. Toto omezení ekonomických znalostí bychom neměli pouštět ze zřetele právě teď, když celosvětové nutkání k fiskální šetrnosti řadí nejvyšší rychlost.
Kupříkladu biologové na rozdíl od ekonomů vědí, že každá buňka funguje v souladu s instrukcemi k syntéze proteinů, vepsanými do její DNA. Chemici vycházejí z toho, co jim Heisenbergův a Pauliho princip, doplněné o třírozměrnost prostoru, říkají o stabilním uspořádání elektronů. Fyzici se opírají o čtyři základní přírodní síly.
Ekonomové nic takového nemají. „Ekonomické principy“, na nichž stojí jejich teorie, jsou podvod – nejde o elementární pravdy, ale o pouhé knoflíky, s nimiž člověk kroutí a otáčí tak, aby z analýzy vyšly „správné“ výsledky.