Japonská cesta k harmonickému úpadku

PAŘÍŽ – Zapomeňte, co jste slyšeli o pilných japonských manažerech: od počátku 90. let Japonci ve svých pracovních návycích dramaticky polevili. Ostatně ekonom Fumio Hajaši z Tokijské univerzity doložil, že hlavním důvodem 20 let stagnace Japonska je pokles objemu práce, již Japonci odvedou.

Cestu vpřed tu přitom razila sama vláda, když na úvod rozhodla, že se o sobotách uzavřou budovy veřejné správy. Jejího příkladu následovaly japonské banky. V letech 1988 až 1993 se zákonný pracovní týden zkrátil o 10 %, ze 44 na 40 hodin. To velmi silně přispělo k tomu, že dlouhotrvající poválečný hospodářský „zázrak“ Japonska padl na kolena.

V sektoru služeb je úpadek ještě horší než ve výrobě, protože služby jsou přísně regulované a zčásti nepřístupné pro zahraniční konkurenci. V maloobchodním sektoru, který zaměstnává obrovské množství nekvalifikovaných japonských pracujících, v takzvaných rodinných krámcích, je dnes japonská produktivita o 25 % nižší než v západní Evropě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/HQUq189/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.