Dlouhá krátkodobost

BERKELEY – Před rokem 2008 jsem studenty učil, že Spojené státy jsou flexibilní ekonomika. Měly jak zaměstnavatele ochotné riskovat a najímat lidi, když viděli nezaměstnané, kteří budou produktivní, tak pracující ochotné skočit po příležitosti nebo zkusit něco nového, aby získali práci. Jak se šéfové firem a podnikatelé chápali nových příležitostí, nabídka si vytvářela svou vlastní poptávku.

Ano, říkával jsem, že negativní šoky ve výdajích by mohly vyvolat vznik masové nezaměstnanosti a nevyužitých kapacit, ale že jejich účinky by se omezily na jeden, dva, nanejvýš tři roky. A že každý rok poté, co skončí prvotní propad, si ekonomika USA získá zpět zhruba 40 % prostoru mezi aktuální situací a potenciálem plné zaměstnanosti.

Oblast keynesiánského (a monetaristického) krátkodobého horizontu, říkal jsem, je 0-2 roky. Při analýze událostí v horizontu 3-7 let člověk mohl bezpečně předpokládat „klasický“ model: ekonomika se vrátí k plné zaměstnanosti, zatímco změny politik a ekonomického prostředí promění rozložení, leč ne výši výdajů, produkce a zaměstnanosti. Období nad sedm let bylo doménou hospodářského růstu a ekonomických institucí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/77pirIs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.