Dlouhá krátkodobost

BERKELEY – Před rokem 2008 jsem studenty učil, že Spojené státy jsou flexibilní ekonomika. Měly jak zaměstnavatele ochotné riskovat a najímat lidi, když viděli nezaměstnané, kteří budou produktivní, tak pracující ochotné skočit po příležitosti nebo zkusit něco nového, aby získali práci. Jak se šéfové firem a podnikatelé chápali nových příležitostí, nabídka si vytvářela svou vlastní poptávku.

Ano, říkával jsem, že negativní šoky ve výdajích by mohly vyvolat vznik masové nezaměstnanosti a nevyužitých kapacit, ale že jejich účinky by se omezily na jeden, dva, nanejvýš tři roky. A že každý rok poté, co skončí prvotní propad, si ekonomika USA získá zpět zhruba 40 % prostoru mezi aktuální situací a potenciálem plné zaměstnanosti.

Oblast keynesiánského (a monetaristického) krátkodobého horizontu, říkal jsem, je 0-2 roky. Při analýze událostí v horizontu 3-7 let člověk mohl bezpečně předpokládat „klasický“ model: ekonomika se vrátí k plné zaměstnanosti, zatímco změny politik a ekonomického prostředí promění rozložení, leč ne výši výdajů, produkce a zaměstnanosti. Období nad sedm let bylo doménou hospodářského růstu a ekonomických institucí.

https://prosyn.org/77pirIscs