0

Velikost trhu, ne země, to je to, co se počítá

ŘÍM: Diskuse o globalizaci a globální ekonomice je prostě nevyhnutelná. Ale ve stejném okamžiku, kdy jsme svědky růstu světové ekonomiky, zároveň sledujeme i jeho neuvěřitelnou politickou fragmentaci. V roce 1946 existovalo 76 nezávislých národů, v roce 1992 to už bylo 192. Z nich více jak polovina vykazovala populaci pod 6 miliónů; 58 zemí mělo méně než 2,2 miliónu; a 35 méně než 2 milióny obyvatel.

Ovšem nezdá se, že by velikost země nějak předurčovala její úspěšnost. Malé země – řekněme Singapur a Thaiwan – vykázaly velký růst, stejně jako některé velké země. Například Japonsko, i přes některé nedávné nezdary, nebo v minulých desetiletích Čína. Existují ale malé země – například Haiti – stejně jako velké – řekněme Nigérie – jejichž ekonomiky jsou na pokraji kolapsu.

Vidíme tedy, že velikost zemí neovlivňuje jejich růst. Naopak, je to velikost jejich trhů, jež má na jejich růst vliv. V autarkním, hospodářsky soběstačném systému s mezinárodním obchodem redukovaným na minimum, odpovídá politická důležitost země velikosti jejího trhu, v globální ekonomice je ale trhem celý zbytek světa: zde jsou kategorie velikosti trhu a politického rozměru země každé země zcela nezávislé. V současné globální ekonomice mohou malé země nerušeně obchodovat s celým zbytkem světa: neexistuje zde žádná výhoda, co se týče velikosti domácího trhu.

V systému volného mezinárodního obchodu mají potřebují malé regiony menší náklady na to, aby se staly nezávislými, z tohoto důvodu také různé etnické, jazykové a náboženské skupiny shledávají, že je mnohem výhodnější se odtrhnout, pokud nemusejí nést náklady na své sebeuvědomění v rámci ekonomiky a trhu, jež jsou příliš malé. Je zřejmé, že nárůst počtu zemí ve východní Evropě byl primárně způsoben rozpadem Sovětského svazu. Ovšem mnoho malých zemí této části světa je až příliš malých, a asi by nepřežily, kdyby se bývaly zrodily do méně integrované světové ekonomiky.