Velikost trhu, ne země, to je to, co se počítá

ŘÍM: Diskuse o globalizaci a globální ekonomice je prostě nevyhnutelná. Ale ve stejném okamžiku, kdy jsme svědky růstu světové ekonomiky, zároveň sledujeme i jeho neuvěřitelnou politickou fragmentaci. V roce 1946 existovalo 76 nezávislých národů, v roce 1992 to už bylo 192. Z nich více jak polovina vykazovala populaci pod 6 miliónů; 58 zemí mělo méně než 2,2 miliónu; a 35 méně než 2 milióny obyvatel.

Ovšem nezdá se, že by velikost země nějak předurčovala její úspěšnost. Malé země – řekněme Singapur a Thaiwan – vykázaly velký růst, stejně jako některé velké země. Například Japonsko, i přes některé nedávné nezdary, nebo v minulých desetiletích Čína. Existují ale malé země – například Haiti – stejně jako velké – řekněme Nigérie – jejichž ekonomiky jsou na pokraji kolapsu.

Vidíme tedy, že velikost zemí neovlivňuje jejich růst. Naopak, je to velikost jejich trhů, jež má na jejich růst vliv. V autarkním, hospodářsky soběstačném systému s mezinárodním obchodem redukovaným na minimum, odpovídá politická důležitost země velikosti jejího trhu, v globální ekonomice je ale trhem celý zbytek světa: zde jsou kategorie velikosti trhu a politického rozměru země každé země zcela nezávislé. V současné globální ekonomice mohou malé země nerušeně obchodovat s celým zbytkem světa: neexistuje zde žádná výhoda, co se týče velikosti domácího trhu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kVPeuPu/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.