15

Lze zvládnout globální reformu finančnictví?

HONGKONG – Dnes už máme více než dost důkazů, že finanční soustavy, ať v Asii 90. let nebo o dekádu později ve Spojených státech a Evropě, jsou náchylné ke kolapsům. Cena za přerušení růstu a nezaměstnanost je nepřijatelně vysoká.

Absence mezinárodního konsenzu nad některými klíčovými body však nesmírně oslabí, ne-li zadusí reformu. Volný pohyb peněz, finančních trhů a lidí – a tedy svoboda uniknout regulaci a zdanění – sice může být přijatelnou, dokonce konstruktivní brzdou přílišných státních zásahů, avšak ne tehdy, jestliže deregulační soupeření ve změkčování podmínek znemožňuje přijetí nezbytných etických a prozíravých norem.

Asi nejdůležitější je soudržný, důsledný přístup k řešení bezprostředního selhávání „systematicky významných“ institucí. Daňoví poplatníci i vlády jsou unaveni zachraňováním věřitelů ze strachu z ničivých, nakažlivých důsledků krachu – když navíc finanční výpomoci pobízejí k přehnanému riskování.

Nové přístupy nahrazující zavedené úpadkové postupy v USA ze zákona vyžadují spíše zánik než záchranu krachujících firem, ať už prostřednictvím prodeje, fúze nebo likvidace. Úspěch takových snah ale bude záviset na komplementárních přístupech jinde, především ve Spojeném království a dalších klíčových centrech finančnictví.