Je Ázerbájdžán další na řadě?

V době, kdy se Ázerbájdžán připravuje na parlamentní volby plánované na 6. listopadu, hlavní otázka zní, zda i v této zemi proběhne „barevná“ revoluce podle scénáře, který v posledních dvou letech svrhl postsovětské elity v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Takový výsledek nelze vyloučit, ale jeho vyhlídky jsou přinejlepším nejisté.

Ázerbájdžánská vládnoucí strana Nový Ázerbájdžán čelí navzdory podpoře prezidenta Ilhama Alijeva a výsadnímu přístupu ke státním prostředkům výzvám ze všech stran. Nejméně tři opoziční strany – „Musavat“ Isy Gambara, „Národní fronta“ Aly Keremely a Sociálně demokratická strana – si od roku 2003, kdy Ilham nastoupil po svém zesnulém otci Gejdaru Alijevovi do prezidentského úřadu, udržují podporu a politický vliv.

Podobně jako v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu navíc ázerbájdžánská dynastická politika odráží dominanci klanů, kde je pro úspěch členů rozhodující, nakolik blízko mají k prezidentovi. Takové systémy se sice mohou jevit jako stabilní, ale ve skutečnosti je jim vrozená křehkost, neboť jsou synonymem nezákonnosti, bezpráví a nejhorší chudoby pro většinu obyvatelstva.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/nqiVmji/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.