Je Ázerbájdžán další na řadě?

V době, kdy se Ázerbájdžán připravuje na parlamentní volby plánované na 6. listopadu, hlavní otázka zní, zda i v této zemi proběhne „barevná“ revoluce podle scénáře, který v posledních dvou letech svrhl postsovětské elity v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Takový výsledek nelze vyloučit, ale jeho vyhlídky jsou přinejlepším nejisté.

Ázerbájdžánská vládnoucí strana Nový Ázerbájdžán čelí navzdory podpoře prezidenta Ilhama Alijeva a výsadnímu přístupu ke státním prostředkům výzvám ze všech stran. Nejméně tři opoziční strany – „Musavat“ Isy Gambara, „Národní fronta“ Aly Keremely a Sociálně demokratická strana – si od roku 2003, kdy Ilham nastoupil po svém zesnulém otci Gejdaru Alijevovi do prezidentského úřadu, udržují podporu a politický vliv.

Podobně jako v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu navíc ázerbájdžánská dynastická politika odráží dominanci klanů, kde je pro úspěch členů rozhodující, nakolik blízko mají k prezidentovi. Takové systémy se sice mohou jevit jako stabilní, ale ve skutečnosti je jim vrozená křehkost, neboť jsou synonymem nezákonnosti, bezpráví a nejhorší chudoby pro většinu obyvatelstva.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/nqiVmji/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.