Je Ázerbájdžán další na řadě?

V době, kdy se Ázerbájdžán připravuje na parlamentní volby plánované na 6. listopadu, hlavní otázka zní, zda i v této zemi proběhne „barevná“ revoluce podle scénáře, který v posledních dvou letech svrhl postsovětské elity v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Takový výsledek nelze vyloučit, ale jeho vyhlídky jsou přinejlepším nejisté.

Ázerbájdžánská vládnoucí strana Nový Ázerbájdžán čelí navzdory podpoře prezidenta Ilhama Alijeva a výsadnímu přístupu ke státním prostředkům výzvám ze všech stran. Nejméně tři opoziční strany – „Musavat“ Isy Gambara, „Národní fronta“ Aly Keremely a Sociálně demokratická strana – si od roku 2003, kdy Ilham nastoupil po svém zesnulém otci Gejdaru Alijevovi do prezidentského úřadu, udržují podporu a politický vliv.

Podobně jako v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu navíc ázerbájdžánská dynastická politika odráží dominanci klanů, kde je pro úspěch členů rozhodující, nakolik blízko mají k prezidentovi. Takové systémy se sice mohou jevit jako stabilní, ale ve skutečnosti je jim vrozená křehkost, neboť jsou synonymem nezákonnosti, bezpráví a nejhorší chudoby pro většinu obyvatelstva.

https://prosyn.org/nqiVmjics