Králové-filozofové versus prezidenti-filozofové

LONDÝN – Když jsem se nedávno setkal s irským prezidentem Michaelem Higginsem – účastnili jsme se stejné akce a on na ní vystoupil s projevem, v němž dal do souvislosti svou nově zahájenou „etickou iniciativu“ s knihou Kolik je dost? Peníze a dobrý život, kterou jsem napsal se svým synem–, žasl jsem nad jeho oddaností myšlení. Pro irského prezidenta-básníka je pohrávání si s myšlenkami skutečnou vášní – vášní, kterou by mělo přijmout za svou více hlav států.

Letos v květnu sdělil Higgins studentům ekonomie na Chicagské univerzitě, že studují deformovaný obor, odtržený od vlastních etických a filozofických kořenů. „Nedávná ekonomická a finanční vzedmutí,“ konstatoval, „nemilosrdně obnažila nedostatky intelektuálních nástrojů poskytovaných ekonomií hlavního proudu i jejích základních předpokladů týkajících se trvalé udržitelnosti samoregulujících se trhů“, zejména „do značné míry neregulovaných globálních finančních trhů.“ Poté navrhl „kritické přezkoumání některých klíčových předpokladů tvořících základ ekonomie v podobě, v jaké se v současné době vyučuje na univerzitních katedrách po celém světě“.

Které jiné hlavy států by dokázaly tak přesně vystihnout nedostatky ekonomie, a opřít přitom své argumenty o citáty nejen Adama Smitha, ale i Maxe Webera, Thorsteina Veblena a Jürgena Habermase?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/JeHfcYP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.