People exiting a train station

Imigrace do sociálního státu

MNICHOV – Ozbrojený konflikt destabilizující některé arabské země zvedl obrovskou vlnu uprchlíků mířících do Evropy. Jen do Německa jich v roce 2015 přišlo zhruba 1,1 milionu. Přijetí zásady svobody pohybu uvnitř Evropy zároveň vyvolalo mohutné vnitroevropské migrační toky, které zůstaly do značné míry bez povšimnutí. Německo v roce 2014 zažilo nevídaný čistý příliv 304 000 osob z jiných zemí EU a v roce 2015 se toto číslo pravděpodobně příliš nelišilo.

Někteří členové EU, například Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Španělsko, Francie i původně vstřícné Dánsko a Švédsko, reagovaly tím, že prakticky pozastavily platnost Schengenské dohody a opětovně zavedly hraniční kontroly. Ekonomy to nijak nepřekvapuje. V 90. letech řešily otázku migrace do sociálních států desítky akademických prací rozebírajících mnohé z problémů, které dnes vycházejí najevo. Já sám jsem tehdy na toto téma hodně psal, přičemž jsem se snažil – většinou marně – zvýšit povědomí politiků.

Je zde jeden zásadní problém. Sociální státy stojí na principu, že lidé s nadprůměrnými příjmy platí vyšší daně a odvody, než kolik zpětně dostávají formou veřejných služeb, zatímco lidé s podprůměrným výdělkem platí méně, než dostávají. Toto přerozdělování, které směruje čisté veřejné zdroje k domácnostem s nižšími příjmy, představuje rozumnou korekci tržní ekonomiky, jakousi pojistku proti ranám osudu a nepružnému oceňování vzácnosti zdrojů, které charakterizuje tržní ekonomiku a má pramálo společného se spravedlností.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/zVmUQxI/cs;