3

Ženy a světová ekonomika

WASHINGTON – Veřejná debata o genderové rovnosti se v mnoha zemích soustředí hlavně na přístup žen na nejvyšší posty a k významným kariérním příležitostem. Jenže tento „skleněný strop“ je jen malou částí problému. Obecnější otázkou je, jestli ženy vůbec mají tytéž příležitosti jako muži zapojit se na trhu práce. Jinými slovy, mají ženy možnost plně přispívat ke globálnímu hospodářskému růstu a prosperitě?

Nejčerstvější studie pracovníků Mezinárodního měnového fondu „Women, Work, and the Economy“ (Ženy, práce a ekonomika) bohužel dokládá, že vzdor určitým zlepšením postup k rovné hrací ploše pro ženy ustrnul. To je špatná zpráva pro všechny, protože to znamená nižší hospodářský růst – v některých zemích až o 27 % HDP na hlavu.

Počet žen zapojených do pracovních sil zůstává po celém světě hluboko pod počtem mužů; zaměstnaná je jen asi polovina žen v produktivním věku. Ženy dělají většinu neplacené práce, a když už zaplaceno dostávají, jsou nadměrně zastoupené na černém trhu a mezi chudými. Stále mají za tutéž práci méně peněz než muži, a to i v zemích OECD, kde průměrná mzdová mezera mezi pohlavími činí asi 16 %. Nadto šance žen na rovnoprávný plat a postup na vyšší pozice v mnoha zemích omezují pokřivení a diskriminace na trhu práce.

Potenciální přínosy vyššího počtu žen v pracovních silách jsou ohromující. Kdyby se například v Egyptě zvýšil počet pracujících žen na stejnou úroveň jako u mužů, HDP země by se mohl zvýšit o 34 %. Ve Spojených arabských emirátech by HDP narostl o 12 %, v Japonsku o 9 % a ve Spojených státech o 5 %. Podle nedávné studie založené na údajích Mezinárodní organizace práce z celosvětového počtu 865 milionů žen, které by mohly vrchovatěji prospívat svým ekonomikám, žije 812 milionů v rozvíjejících se a rozvojových zemích.