18

Nová geoekonomika

COLOMBO, SRÍ LANKA – Loňský rok byl pro globální ekonomiku snadno zapamatovatelný. Nejenže její celkový výkon přinesl zklamání, ale nastaly i hluboké změny – k lepšímu i k horšímu – v globálním ekonomickém systému.

Nejvýznamnější byla pařížská klimatická dohoda uzavřená před měsícem. Sama o sobě ani zdaleka nestačí k tomu, aby se vzestup globálních teplot omezil na cílovou hodnotu 2º Celsia oproti předindustriální úrovni. Zároveň však dala všem na vědomí: svět neúprosně kráčí směrem k zelené ekonomice. Jednoho nepříliš vzdáleného dne budou fosilní paliva v podstatě věcí minulosti, takže když dnes někdo investuje do uhlí, činí tak na vlastní nebezpečí. Doufejme, že až se dostanou do popředí další zelené investice, pak ti, kdo je financují, vyváží mocnou lobby uhelného průmyslu, která je při prosazování svých krátkozrakých zájmů ochotná ohrozit svět.

Odklon od uhlíkové ekonomiky, v níž často převládají zájmy uhelných, plynárenských a ropných firem, je jen jednou z několika velkých změn v globálním geoekonomickém řádu. A mnoho dalších změn je nevyhnutelných vzhledem k prudce rostoucímu podílu Číny na globálním výkonu a poptávce. Během roku zahájila činnost Nová rozvojová banka, kterou založily státy BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), a stala se první velkou mezinárodní finanční institucí vedenou rozvíjejícími se státy. A navzdory odporu amerického prezidenta Baracka Obamy byla založena také Asijská infrastrukturální investiční banka, která má tento měsíc zahájit činnost pod taktovkou Číny.

V otázce čínské měny jednaly USA s větší moudrostí. Nebránily přijetí jüanu do koše měn tvořících rezervní aktivum Mezinárodního měnového fondu s názvem „zvláštní práva čerpání“ (SDR). Pět let poté, co Obamova administrativa přistoupila na mírné změny v hlasovacích právech Číny a dalších rozvíjejících se trhů v MMF – coby drobný ústupek nové ekonomické realitě –, navíc americký Kongres konečně schválil příslušné reformy.