Duch Hamásu v Annapolisu

Návrat Spojených států na izraelsko-palestinskou diplomatickou frontu je vítanou událostí – takovou, o jakou se diplomacie EU dozajista snažila. Úsilí americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové posunout mírový proces kupředu se během jejích posledních let ve funkci jeví jako opravdové. V případě úspěchu se bude na Riceovou i na Bushovu administrativu vzpomínat nejen v souvislosti s nekonečnou tragédií v Iráku, ale i v souvislosti se seriózním příspěvkem k míru na Blízkém východě.

Může však blízkovýchodní konference, která se má uskutečnit v Annapolisu v americkém státě Maryland, uspět? Mohla by, pokud by přinesla palestinskou vládu národní jednoty a rozšířené příměří podpořené silnou mezinárodní vojenskou přítomností. Něco takového je bohužel vysoce nepravděpodobné. Prvotním důvodem k pesimismu je neschopnost dostatečně zohlednit palestinské domácí faktory.

Potřeba zapojit do jakýchkoliv budoucích mírových jednání všechny palestinské síly představuje jeden z klíčových bodů konsensu, jenž vzešel z nedávné euroamerické konference organizované Institutem Evropské unie pro bezpečnostní studie. Součástí jakéhokoliv trvalého řešení palestinské otázky musí být i Hamás, a to nejen proto, že zvítězil v demokratických volbách, ale i proto, že kontroluje pásmo Gazy a má reálný vliv na západním břehu Jordánu. Dlouhé příměří Hamásu s Izraelem navíc ukazuje, že toto hnutí by mohlo být při správné míře přesvědčování ochotno vzdát se násilí, ale bude-li nadále vyčleňováno, dokáže napáchat strašlivé nepříjemnosti.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/qL440gb/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.