V Německu proběhnou 18. září volby, které obsahují přinejmenším pět neznámých. Kdyby se jednalo o rovnici, neuměli bychom ji vyřešit. Politika naštěstí není matematika – třebaže to bohužel znamená, že tu nenacházíme jasná řešení. Vskutku, dokonce i v mlhavých pojmech současné politiky je německý případ obzvlášť matoucí.
První neznámou je to, proč se volby vůbec konají. Kancléř Gerhard Schröder měl před sebou ještě patnáct měsíců do konce volebního období a zdálo se, že pro něj není těžké sešikovat svou popravdě skrovnou většinu v parlamentu.
Jistěže, zásadní záležitosti, jež federální prezident vyjmenoval, když rozpustil Bundestag, jsou reálné. Fiskální situace je podle německých měřítek nepřijatelná a státní dluh při současné výši odporuje Paktu stability a růstu Evropské unie a představuje zátěž pro budoucí generace. Zásadní reformy sociální politiky vyžaduje už samotný demografický vývoj. Instituce federální soustavy navíc nedovolují rozhodovat ani promptně, ani jasně.
V Německu proběhnou 18. září volby, které obsahují přinejmenším pět neznámých. Kdyby se jednalo o rovnici, neuměli bychom ji vyřešit. Politika naštěstí není matematika – třebaže to bohužel znamená, že tu nenacházíme jasná řešení. Vskutku, dokonce i v mlhavých pojmech současné politiky je německý případ obzvlášť matoucí.
První neznámou je to, proč se volby vůbec konají. Kancléř Gerhard Schröder měl před sebou ještě patnáct měsíců do konce volebního období a zdálo se, že pro něj není těžké sešikovat svou popravdě skrovnou většinu v parlamentu.
Jistěže, zásadní záležitosti, jež federální prezident vyjmenoval, když rozpustil Bundestag, jsou reálné. Fiskální situace je podle německých měřítek nepřijatelná a státní dluh při současné výši odporuje Paktu stability a růstu Evropské unie a představuje zátěž pro budoucí generace. Zásadní reformy sociální politiky vyžaduje už samotný demografický vývoj. Instituce federální soustavy navíc nedovolují rozhodovat ani promptně, ani jasně.