bjcohen11_GettyImages_gearswindupglobe Getty Images

Dobrý důvod pro fiskální Fed

SANTA BARBARA – Jako bouřkové mraky nad obzorem zlověstně houstnou známky globálního hospodářského zpomalení. Ve Spojených státech už kulminovala hladina cukru, již ekonomice do krve vyplavily rozsáhlé daňové škrty prezidenta Donalda Trumpa z roku 2017, a teď rychle opadá, aniž vyvolala slíbený investiční boom. V Evropě kvůli pokračující frašce kolem brexitu hrozí vážný hospodářský otřes, dokonce chaos, jestliže Spojené království nedokáže s Evropskou unií uzavřít dohodu, než se z bloku na konci října vyváže. Konečně v Číně neomylně zpomaluje růst.

Za všemi těmito problémy se skrývá obchodní válka „muže cel“ v Bílém domě, která mezi ekonomy vyvolává obavy z recese už v příštím roce. Běžně by vlády tváří v tvář hospodářskému poklesu nejprve přenechaly prostor měnové politice a spoléhaly, že centrální banky v naději, že povzbudí víc půjček a útrat, stlačí úrokové sazby. Jenže nástroje, jež tvůrci monetární politiky dlouho využívali ke stabilizaci trhů, už na tento úkol zřejmě nestačí. Nadešel čas zvážit nový přístup k řízení makroekonomiky.

Před deseti lety došlo k dramatickému snížení globálních úrokových sazeb s cílem zažehnat hrozbu II. velké hospodářské krize. Jedenáct let po finanční krizi se však sazby stále ještě neotřepaly. Ve všech vyspělých ekonomikách zůstávají na historicky nízkých úrovních – a ve Švýcarsku, eurozóně a Japonsku jsou záporné. To znamená, že ve chvíli, kdy by přední centrální banky běžně spoléhaly na další snižování, budou k němu mít nanejvýš jen málo prostoru.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/7bnmICEcs