3

Nefunkční evropský růstový kompakt

BRUSEL – Nedávno vyšel na světlo výpadek v letošním rozpočtu Evropské unie ve výši 10 miliard eur. V důsledku toho nemůže EU uhradit členským státům nedávné neočekávané výdaje včetně krizových výloh, jako je pomoc italským obětem zemětřesení, ani výdaje zaměřené na pozvednutí hospodářského růstu a zaměstnanosti, jako je zrychlená absorpce nevyužitých strukturálních a kohezních fondů. Členské státy odmítly žádost Evropské komise o další příspěvky, které by tento výpadek nahradily, což vyvolalo kolaps rozhovorů o rozpočtu pro příští rok.

Jednání o víceletém finančním rámci pro roky 2014-2020 (MFF), což je centrálně plánovací nástroj pro využívání fondů EU, mezitím zkrachovaly kvůli neshodám v klíčových otázkách, jako jsou velikost rozpočtu a skladba výdajů. Rozhodnutí bylo odloženo na počátek příštího roku.

Tato situace jen zvýraznila nejednoznačnost role společného rozpočtu EU na evropské integraci. Všichni vedoucí představitelé EU sice podporují využívání rozpočtu ke stimulaci hospodářského růstu, avšak dělají pro to jen málo. To vyvolává pochybnosti o takzvaném „růstovém kompaktu“, který Evropská rada odstartovala v červnu, zejména o politickém závazku rychle mobilizovat 120 miliard eur realokací nevyužitých strukturálních a kohezních fondů a zvýšením úvěrové kapacity Evropské investiční banky.

Evropské vlády se sice dohodly, že podpoří rychlejší absorpci fondů EU v krizových zemích, ale odmítly zaplatit do rozpočtu EU, aby umožnily platby z těchto fondů. Tento rozpor nasvědčuje tomu, že při jednáních o rozpočtu EU dál převažují národní zájmy a že tato jednání často slouží jen ke sklízení domácích politických bodů v jednotlivých členských státech. Nebude-li zaveden mechanismus, který usnadní rychlé platby z fondů EU, čímž izoluje rozpočet před zničující politizací, nelze tyto fondy využívat ke stimulaci růstu v dobách krize.