Je třeba bojovat i proti terorismu na Balkáně

Proces se Slobodanem Milosevičem v Haagu je aktuální připomínkou toho, jak teroristické násilí dokáže být ničivé. Prezident Bush možná trochu neopatrně označil Irák, Írán a Severní Koreu za ,,osu zla``, ale správně vyzdvihl mnohé skryté články globálního řetězce terorismu. Součástí tohoto řetězce je jeden zdánlivě malý, leč podstatný článek - balkánský terorismus, kterému se ani přímo před zraky NATO a OSN nedaří o nic hůř než dřív.

Usáma bin Ládin zřídil svou přítomnost v regionu prostřednictvím několika ,,humanitárních`` organizací v Bosně a Albánii někdy v roce 1994. Mezi bojovníky v Bosně, Kosovu a Makedonii byli mudžahedínové z mnoha zemí, kteří se cvičili v Afghánistánu. Také místní teroristická centra byla důležitá: v Albánii se teroristé skolili na pozemku bývalého albánského prezidenta Salii Berishy u města Tropoje.

Za tímto významným náznakem místní podpory terorismu se skrývala kompletní ekonomická infrastruktura. Během vlády Slobodana Miloseviče procházely Kosovem každý měsíc z Asie do Evropy dvě tuny heroinu. Místo aby po Milosevičově pádu pasování drog ustalo, jestě vzrostlo. Za loňský rok bylo územími pod dohledem OSN a NATO propasováno celkem pět tun heroinu. Podle Interpolu mají dnes albánské gangy pod kontrolou celkem 70 procent obchodu s drogami v Německu, Rakousku, Svýcarsku a Skandinávii.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/G6saGcK/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.