Je třeba bojovat i proti terorismu na Balkáně

Proces se Slobodanem Milosevičem v Haagu je aktuální připomínkou toho, jak teroristické násilí dokáže být ničivé. Prezident Bush možná trochu neopatrně označil Irák, Írán a Severní Koreu za ,,osu zla``, ale správně vyzdvihl mnohé skryté články globálního řetězce terorismu. Součástí tohoto řetězce je jeden zdánlivě malý, leč podstatný článek - balkánský terorismus, kterému se ani přímo před zraky NATO a OSN nedaří o nic hůř než dřív.

Usáma bin Ládin zřídil svou přítomnost v regionu prostřednictvím několika ,,humanitárních`` organizací v Bosně a Albánii někdy v roce 1994. Mezi bojovníky v Bosně, Kosovu a Makedonii byli mudžahedínové z mnoha zemí, kteří se cvičili v Afghánistánu. Také místní teroristická centra byla důležitá: v Albánii se teroristé skolili na pozemku bývalého albánského prezidenta Salii Berishy u města Tropoje.

Za tímto významným náznakem místní podpory terorismu se skrývala kompletní ekonomická infrastruktura. Během vlády Slobodana Miloseviče procházely Kosovem každý měsíc z Asie do Evropy dvě tuny heroinu. Místo aby po Milosevičově pádu pasování drog ustalo, jestě vzrostlo. Za loňský rok bylo územími pod dohledem OSN a NATO propasováno celkem pět tun heroinu. Podle Interpolu mají dnes albánské gangy pod kontrolou celkem 70 procent obchodu s drogami v Německu, Rakousku, Svýcarsku a Skandinávii.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/G6saGcK/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.