Zkracování dluhů, dilema rozvíjející se Evropy

LONDÝN – Srbská obchodní společnost Tigar, privatizovaný výrobce pneumatik a duší, byla ukázkovým vzorem podnikových restrukturalizací v transformujících se ekonomikách. Pak na scénu vtrhlo zkracování dluhů v eurozóně a vychvalovaný vzor má vážné problémy.

Když Tigar prodala svou pneumatikářskou divizi francouzskému Michelinu, investovala celý výtěžek do nových podniků. Kapitálové výdaje snad byly přehnaně ambiciózní, ale vyvolaly svižný růst exportu a vytvořily přes 2000 pracovních míst v městečku Pirot, kde se teď vyrábí boty pro evropské rybáře, hasiče města New Yorku a produkty z technické gumy. Z nedostatku jiných možností byla expanze financována především krátkodobými půjčkami.

Řada bank v Srbsku a dalších transformujících se zemích Evropy je silně závislá na financování ze strany jejich mateřských ústavů v eurozóně. Od propuknutí globální finanční krize však dceřiné společnosti bank z eurozóny se sídlem v rozvíjející se Evropě omezují svou expozici v regionu. V letech 2009-2010 Evropská iniciativa pro koordinaci bank – neformálně známá jako „Vídeňská iniciativa“ – pomohla v rozvíjející se Evropě odvrátit systémovou krizi, když přiměla zahraniční mateřské banky, aby se nepouštěly do katastrofického úprku k únikovým východům.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/GS9KbQI/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.