LONDÝN – Srbská obchodní společnost Tigar, privatizovaný výrobce pneumatik a duší, byla ukázkovým vzorem podnikových restrukturalizací v transformujících se ekonomikách. Pak na scénu vtrhlo zkracování dluhů v eurozóně a vychvalovaný vzor má vážné problémy.
Když Tigar prodala svou pneumatikářskou divizi francouzskému Michelinu, investovala celý výtěžek do nových podniků. Kapitálové výdaje snad byly přehnaně ambiciózní, ale vyvolaly svižný růst exportu a vytvořily přes 2000 pracovních míst v městečku Pirot, kde se teď vyrábí boty pro evropské rybáře, hasiče města New Yorku a produkty z technické gumy. Z nedostatku jiných možností byla expanze financována především krátkodobými půjčkami.
Řada bank v Srbsku a dalších transformujících se zemích Evropy je silně závislá na financování ze strany jejich mateřských ústavů v eurozóně. Od propuknutí globální finanční krize však dceřiné společnosti bank z eurozóny se sídlem v rozvíjející se Evropě omezují svou expozici v regionu. V letech 2009-2010 Evropská iniciativa pro koordinaci bank – neformálně známá jako „Vídeňská iniciativa“ – pomohla v rozvíjející se Evropě odvrátit systémovou krizi, když přiměla zahraniční mateřské banky, aby se nepouštěly do katastrofického úprku k únikovým východům.
LONDÝN – Srbská obchodní společnost Tigar, privatizovaný výrobce pneumatik a duší, byla ukázkovým vzorem podnikových restrukturalizací v transformujících se ekonomikách. Pak na scénu vtrhlo zkracování dluhů v eurozóně a vychvalovaný vzor má vážné problémy.
Když Tigar prodala svou pneumatikářskou divizi francouzskému Michelinu, investovala celý výtěžek do nových podniků. Kapitálové výdaje snad byly přehnaně ambiciózní, ale vyvolaly svižný růst exportu a vytvořily přes 2000 pracovních míst v městečku Pirot, kde se teď vyrábí boty pro evropské rybáře, hasiče města New Yorku a produkty z technické gumy. Z nedostatku jiných možností byla expanze financována především krátkodobými půjčkami.
Řada bank v Srbsku a dalších transformujících se zemích Evropy je silně závislá na financování ze strany jejich mateřských ústavů v eurozóně. Od propuknutí globální finanční krize však dceřiné společnosti bank z eurozóny se sídlem v rozvíjející se Evropě omezují svou expozici v regionu. V letech 2009-2010 Evropská iniciativa pro koordinaci bank – neformálně známá jako „Vídeňská iniciativa“ – pomohla v rozvíjející se Evropě odvrátit systémovou krizi, když přiměla zahraniční mateřské banky, aby se nepouštěly do katastrofického úprku k únikovým východům.