0

Evropa by měla odepsat antidumping

STOCKHOLM – Obrana evropské ekonomiky před nefér praktikami mezinárodního obchodu je již dlouho klíčovým prvkem vnější politiky Evropské unie. U některých politiků a špičkových podnikatelů se vyvinulo téměř instinktivní přesvědčení, že je-li konkurence pokládána za nefér, měla by se Evropská komise postavit do čela nové obrany obchodu. Čemu se však Evropané brání a co jsou to vůbec „nefér“ obchodní praktiky?

Při absenci pravidel mezinárodní konkurence, jež by zabránila predátorským cenám a dalším antikonkurenčním aktivitám, je obrana obchodu druhou nejlepší možností. Zdaleka nejpoužívanějším nástrojem jsou přitom antidumpingová cla, jejichž cílem je uvalit restrikce na společnosti, které se chovají antikonkurenčně. Zvyšování cel však zvedá i ceny, což často znamená úbytek blahobytu pro společnost jako celek. Firmy usilující o obranu obchodu tento fakt už dlouho přehlížejí. Nové ovšem je, že obrana obchodu by nemusela být přínosem ani pro tyto firmy.

Již samotný výraz „obrana“ vyvolává obraz národního státu, který je obchodně propojen se zbytkem světa pouze prostřednictvím tradičního obchodu. Pro takový stát by byl veškerý dovoz skutečně zahraničním zbožím a jeho obrana obchodu by byla v důsledku toho namířena pouze proti zahraničním zájmům.

V dnešním globalizovaném světě to však neplatí. Ačkoliv stále máme tradiční obchod, máme také přímé zahraniční investice, offshoring a outsourcing. Máme globální dodavatelské linie, v jejichž rámci se zboží vyvíjí v jedné zemi, vyrábí ve druhé a montuje ve třetí. Kapitál i know-how proudí přes hranice, a tradiční bilaterální obchodní toky tak nahradila spletitá síť mezinárodních obchodních vztahů.