0

Výzva nerovnoměrného růstu Evropy

Před rokem byl největší výzvou eurozóny bezkrevný hospodářský růst. Rok 2006 se však projevil jako dobrý rok pro růst v Evropě, když překvapivá síla v exportech vyvolala neočekávané přírůstky v domácí poptávce. Německo, největší ekonomika eurozóny, zažilo obzvlášť dramatický vzestup, neboť roční HDP tu v roce 2006 narostl o 2,7%, tedy nejvyšším tempem od roku 2000.

Německé oživení ovšem nejenže zvýšilo celkový růst v Evropě, ale také zapříčinilo úbytek růstové vyváženosti napříč eurozónou. Je to tím, že Německo roste rychleji než další dvě velké ekonomiky, Francie a Itálie.

Německo tohoto výkonu dosáhlo dramatickou restrukturalizací svého podnikového sektoru. V letech 2001 až 2005 v Německu probíhala „tichá revoluce“. Zatímco se pozorovatelé a komentátoři zaměřovali na pomalý celkový růst ekonomiky, odehrávaly se v zákulisí významné změny, do velké míry bez povšimnutí.

Němečtí pracující bez fanfár přijali prodloužení pracovní doby bez zvýšení platů. To dalo Německu možnost zlepšit na světových trzích své konkurenční postavení vůči ostatním velkým ekonomikám eurozóny, kde k žádným revolucím v produktivitě nedošlo, v skrytu ani jinak.