Druhá šance Evropy na Balkáně

Tváří v tvář rozpadu Jugoslávie v roce 1991 bývalý předseda Rady EU Jacques Poos pronesl své proslulé, ale dnes vysmívané prohlášení: „Toto je hodina Evropy… nikoliv hodina Američanů.“ Jaké ponaučení si EU vzala z následných čtyř let balkánských katastrof pod její správou, teď prověřuje další zásadní bod zvratu a potenciální krize – kdy a jak získá Kosovo nezávislost. Evropská úloha se může znovu projevit jako rozhodující.

Z rozhodnutí o Kosovu nemusí sice plynout vyhlídky na obnovený rozsáhlý konflikt, ale určitě vznáší závažné otázky ohledně evropských vztahů s Ruskem a Spojenými státy, stejně jako ohledně stability napříč Balkánem. Ačkoliv USA mají na výsledku podstatný zájem, země EU mají v regionu pochopitelně zájmy nejzásadnější a snad se tentokrát ujmou odpovídající vůdčí role.

Přinejmenším příští dva měsíce bude Rada bezpečnosti Organizace spojených národů debatovat nad podrobným plánem kosovské budoucnosti, během roku „vyjednávání“ mezi vládami v Bělehradu a Prištině pracně sestaveným vyslancem OSN a bývalým finským prezidentem Marttim Ahtisaarim. Tento detailní plán stanovuje kosovskou „dozorovanou nezávislost,“ maximální ochranu Srbů a dalších menšin a dozorčí úlohu EU. Ahtisaariho návrh je přiznáním, že mezi stranami sporu nelze dosáhnout dohody a že k nezávislosti Kosova neexistuje žádná konstruktivní alternativa.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/OTlMcFw/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.