Druhá šance Evropy na Balkáně

Tváří v tvář rozpadu Jugoslávie v roce 1991 bývalý předseda Rady EU Jacques Poos pronesl své proslulé, ale dnes vysmívané prohlášení: „Toto je hodina Evropy… nikoliv hodina Američanů.“ Jaké ponaučení si EU vzala z následných čtyř let balkánských katastrof pod její správou, teď prověřuje další zásadní bod zvratu a potenciální krize – kdy a jak získá Kosovo nezávislost. Evropská úloha se může znovu projevit jako rozhodující.

Z rozhodnutí o Kosovu nemusí sice plynout vyhlídky na obnovený rozsáhlý konflikt, ale určitě vznáší závažné otázky ohledně evropských vztahů s Ruskem a Spojenými státy, stejně jako ohledně stability napříč Balkánem. Ačkoliv USA mají na výsledku podstatný zájem, země EU mají v regionu pochopitelně zájmy nejzásadnější a snad se tentokrát ujmou odpovídající vůdčí role.

Přinejmenším příští dva měsíce bude Rada bezpečnosti Organizace spojených národů debatovat nad podrobným plánem kosovské budoucnosti, během roku „vyjednávání“ mezi vládami v Bělehradu a Prištině pracně sestaveným vyslancem OSN a bývalým finským prezidentem Marttim Ahtisaarim. Tento detailní plán stanovuje kosovskou „dozorovanou nezávislost,“ maximální ochranu Srbů a dalších menšin a dozorčí úlohu EU. Ahtisaariho návrh je přiznáním, že mezi stranami sporu nelze dosáhnout dohody a že k nezávislosti Kosova neexistuje žádná konstruktivní alternativa.

https://prosyn.org/OTlMcFwcs