MELBOURNE – Teď když se do života dostávají vakcíny proti covidu-19, zápasí tvůrci politik s otázkou, jak je rychle a spravedlivě rozdělovat. Existuje široká shoda, že první by měli být očkováni zdravotníci, protože jsou nezbytní pro záchranu životů těch, kdo vlivem viru onemocní. Rozhodování, kdo by měl přijít na řadu další, ale vyvolává výrazné debaty.
Jedním podstatným faktem je, že u lidí nad 65 let věku je oproti mladším lidem vyšší riziko, že na covid-19 zemřou, a u lidí nad 75 let je riziko ještě vyšší.
Dalším podstatným faktem je, že ve Spojených státech a některých dalších zemích mají příslušníci znevýhodněných rasových a etnických menšin nižší než průměrnou naději dožití, takže jejich zastoupení v segmentu osob nad 65 let je nepoměrně nižší. Pokud upřednostníme seniory, podíl těch, kdo náleží k těmto menšinám, bude nižší než jejich zastoupení v populaci jako celku. Ve světle mnoha znevýhodnění, která už příslušníci těchto menšin zakoušejí, se to zdá nespravedlivé.
MELBOURNE – Teď když se do života dostávají vakcíny proti covidu-19, zápasí tvůrci politik s otázkou, jak je rychle a spravedlivě rozdělovat. Existuje široká shoda, že první by měli být očkováni zdravotníci, protože jsou nezbytní pro záchranu životů těch, kdo vlivem viru onemocní. Rozhodování, kdo by měl přijít na řadu další, ale vyvolává výrazné debaty.
Jedním podstatným faktem je, že u lidí nad 65 let věku je oproti mladším lidem vyšší riziko, že na covid-19 zemřou, a u lidí nad 75 let je riziko ještě vyšší.
Dalším podstatným faktem je, že ve Spojených státech a některých dalších zemích mají příslušníci znevýhodněných rasových a etnických menšin nižší než průměrnou naději dožití, takže jejich zastoupení v segmentu osob nad 65 let je nepoměrně nižší. Pokud upřednostníme seniory, podíl těch, kdo náleží k těmto menšinám, bude nižší než jejich zastoupení v populaci jako celku. Ve světle mnoha znevýhodnění, která už příslušníci těchto menšin zakoušejí, se to zdá nespravedlivé.